Publikováno: 26.09.2015 11:41

Zdroje financování podniku pod drobnohledem I

Každý podnikatel by měl mít o možnostech financování svého byznysu alespoň rámcový přehled. Snáze a rychleji pak řeší nejen strategické plánování, ale i neočekávané problémy a situace, které podnikání přináší. Dnešním článkem proto startujeme seriál, ve kterém postupně přiblížíme jednotlivé zdroje financování firem, představíme jejich výhody a nevýhody a upozorníme na možné problémy spjaté s jejich aplikací v praxi.

Základní rozdělení: financování dle původu a zdroje kapitálu

Podle toho, jakým způsobem jsou prostředky opatřeny, se finanční zdroje dělí na vlastní a cizí. Do vlastních zdrojů patří například použitelný zisk, ale také akcie nebo odpisy. Cizí finanční zdroje pak představují veškeré závazky a dluhy podniku včetně zákonem daných rezerv. Typicky se jedná o různé dluhopisy, úvěry, půjčky, dotace nebo i stálá pasiva, tedy časově odložené platby jako mzdy nebo daně.

Druhým často používaným dělením je dle zdroje, a to na interní a externí financování. V interním financování se jedná o využití prostředků, které firma získává vlastní hospodářskou činností. Při externím financování se naopak využívají finance, resp. kapitál, který přichází zvenčí, ať už jde o vklady vlastníků či dodavatelské nebo bankovní úvěry. Do externích zdrojů řadíme také všechny tzv. speciální prostředky financování, jako je faktoring, forfaiting nebo třeba leasing.

Vnitřní versus interní – cizí versus externí Odborná literatura bývá v užívání pojmů cizí a vlastní zdroje nebo interní a externí financování nejednotná. Vždy záleží na kritériu pohledu. Například akcie jsou z pohledu opatření financí vlastním zdrojem – akcie vydává sama daná společnost. Z hlediska zdroje financování se jedná o externí financování, protože kapitál za akcie přichází do firmy z vnějšku. Akcie nakupují externí subjekty – investoři.


Vlastní nebo cizí zdroje financování?

To, jakou formu nebo metodu financování podnikatel či firma vybere, závisí na celé řadě okolností počínaje právní formou podnikání a aktuální finanční situací firmy konče. Základní rada podnikové ekonomie říká, že financování dlouhodobých investic by měly pokrývat vlastní finanční zdroje, a naopak krátkodobé potřeby by měly řešit externí zdroje. Realita podnikání však bývá složitější.

Pomineme-li fakt, že začínající firma či podnik s exekucí mají vlastní zdroje minimální, samofinancování nemusí být vždy vhodné ani u zavedených a prosperujících společností. Častým zdrojem financování je například zisk. Ten ale bývá celkem nestabilní položkou a vykazuje spíše postupný růst. Výše zisku, která podniku zůstane pro financování, je navíc výrazně ovlivněna daní z příjmů a v případě akciové společnosti i její dividendovou politikou.

Vhodným financováním nemusí být ani emise akcií, která navýší kapitál firmy. Jednak se jedná o poněkud zdlouhavý proces, a hlavně i o celkem nákladný zdroj financování. Nákup akcií je investice s nemalým rizikem a tomu odpovídá i požadovaná míra jejich výnosnosti.

Náklady na financování to není jen výše úroku

Platí známá poučka, že náklady na financování by měly být co nejnižší. Pod náklady se však nemyslí například jen výše úroku u úvěru, ale promítá se sem řada dalších, na první pohled skrytých nákladů jako: Čas nutný k přípravě nebo vyřízení zvolené formy financování Ušlé obchodní příležitosti plynoucí z pomalé přípravy/vyřízení financování Administrativní a daňové zatížení plynoucí ze zvolené formy financování A další

Vnější zdroje financování obecně umožňují rychlejší a rozsáhlejší rozvoj podnikání, což často vede k větší prosperitě firmy. Cizí kapitál je do určitého stupně zadlužení výhodnější než kapitál vlastní. Na druhou stranu pokud podnik využívá vnější zdroje financování přespříliš, vede to k větším nákladům. Firma se stává rizikovější, což se promítá do nabídky úrokových sazeb bankovních i nebankovních instituce, a vede to také k závislosti podniku na jiných právnických osobách.

Každý zdroj financování zkrátka funguje v nějakém kontextu. Téměř vždy bývá nejvýhodnějším řešením kombinace různých zdrojů financování. I v oblasti podnikových financí totiž platí, že rozrůzňování neboli diverzifikace pomáhá snižovat potenciální rizika.

Líbil se vám náš článek? Podělte se o něj s ostatními

Mohlo by vás také zajímat

Post 3

Problémy jsou v podnikání na denním pořádku, ale vítězí ten, kdo je správně vyřeší

Problémy tu jsou od toho, aby se řešily. A v zásadě každý problém ř...

Zobrazit více

Rackmultipart20151207 4543 hgs2xm

Dlužíte státu na sociálním pojištění? A hrozí vám soud?

Každý podnikatel má povinnost platit státu sociální pojištění, jenž...

Zobrazit více

Post 1

Bankovní úvěr jako jediné řešení financování? To už dávno neplatí.

„Financování firmy znamená dnes nejen poskytnutí peněz, ale díky vý...

Zobrazit více